1. Co je biologická léčba?

Jedná se o cílenou léčbu, při které jsou pacientům podávány látky, které zasahují do imunitních a zánětlivých dějů v těle a tím ovlivňují vznik a vývoj chorob.

​

2. Odkdy se biologická léčba v medicíně používá?

Jako první biologické léčivo byl podán humulin (inzulin) v 80.letech 20.století k léčbě cukrovky. Následovaly další látky jako interferony k léčbě hepatitidy (žloutenky) nebo roztroušené sklerózy, erytropoetin k léčbě anémie. Na začátku 21.století nastoupily monoklonální protilátky, jejichž vývoj a použití jde velmi rychle vpřed a jsou nejčastěji používanou formou biologické léčby dodnes. Nejvíce se používají v onkologii, revmatologii, dermatologii, gastroenterologii, neurologii, ale i v jiných oborech.

 

3. V čem je biologická léčba unikátní?

Zvláštností biologické léčby je její původ. Látky, které se k léčbě používají, jsou založeny na biologickém původu – účinná látka je buď produktem živého organismu nebo ze živého organismu vychází (různé toxiny, antitoxiny, produkty živých či usmrcených organismů, séra, orgány nebo tkáně rostlinného i živočišného původu atd.). Proto název biologická léčba.

​

Další velkou výhodou biologické léčby je její cílené působení. Biologická léčba je zacílená pouze na molekuly nebo pochody, které jsou jen v nemocných buňkách a v normálních buňkách se buď nevyskytují nebo jen v malé míře. Tím, že biologická léčba působí jen na nemocné buňky a „normální“ zdravé buňky neovlivňuje nebo jen v minimální míře, způsobuje méně nebo méně významné nežádoucí účinky, které obvykle rychle odezní. Příkladem těchto nežádoucích účinků jsou: tzv.chřipkové příznaky – horečka, bolesti hlavy a svalů, alergické reakce v místě vpichu– začervenání, bolestivost, svědění, otok.

 

4. Proč je biologická léčba směřována jen do specializovaných center?

Biologická léčba je vysoce nákladná a tyto náklady stále rostou do stovek miliónů korun, proto biologickou léčbu nedostanou všichni pacienti, kteří by ji potřebovali. Důvodem vysokých nákladů je zvyšování úhrad za biologickou léčbu a neustálé rozšiřování indikací této léčby.

 

To má za následek, že biologickou léčbu pacient nedostane v „běžné“ ambulanci nebo nemocnici, ale pouze ve specializovaných centrech, tzv. CENTRECH BIOLOGICKÉ LÉČBY. Jedním z těchto center je CCR, ve kterém jsou pacientům provedena veškerá potřebná vyšetření a je jim biologická léčba bezplatně nabídnuta a podávána.